Draci nad Svárkovem

     Pár dní před blížící se Drakiádou bylo počasí studené  a deštivé, takže jsme byli celkem napjatí, jak   bude v sobotu, zda vůbec akce proběhne. Předpověď však slibovala  zlepšení, mělo přestat pršet a být celkem teplo. O vítr jsme strach moc neměli, na poli u Svárkova fouká skoro pořád.  V sobotu ráno skutečně nesměle vykukovalo sluníčko, ale co bylo hlavní – nepršelo. Vítr  zpočátku pofukoval jemně, ale s postupujícím časem se více osměloval a ve 14 hodin, kdy začínala Drakiáda už foukal silně. Sraz na návsi úplně nevyšel, což je škoda, protože jsme měli v úmyslu pořídit společnou fotografii dříve,  než někteří draci přijdou k úhoně. Bohužel jsme se nesešli všichni dohromady, někdo už odešel na pole, jiní dorazili o něco později, tak snad to příští rok lépe zorganizujeme a společnou fotografii uděláme.

     Vítr foukal  až dost silně a začal skutečný boj draků s větrem a škod na zdraví a pomyslných životech draků přibývalo. Někteří lehcí draci při každém náporu větru padali k zemi. Dva dráčkové zatoužili po svobodě a zanechali po sobě nešťastné majitele, Nikolku, které se přetrhl provázek a Matýska, který draka neudržel. Anička  si vyrobila svého vlastního draka, bohužel větrné počasí mu nesvědčilo, potřeboval by slabší vítr. Ale je třeba ocenit snahu.  Několik draků však bylo odolných a skutečně létali hodně vysoko.  Lucince Blažkové  nestačil provázek, takže si musela navázat ještě jeden a i ten celý vymotala, takže její drak se skutečně vznášel velice vysoko, až do té chvíle, kdy si s Kamilkou zkřížily provázek, draci se zamotali a jeden skončil v zahradě vedle pole.   Kamilka přijela na Drakiádu s tím, že draka nikdy nepouštěla a neumí to, ale její drak moc nepotřeboval, okamžitě se vznesl do vzduchu a vydržel tam až do osudného zamotání provázků. Po pádu na zem se z něj ovšem stala jakási beztvará hmota, ze které možná použije špejle na příští Drakiádu. Vašíka Dragouna drak také zpočátku zlobil a bylo třeba mu domluvit a provést nějaké zásahy. Daníkovo drak se sice do vzduchu dostal celkem snadno, ale byl špatně vyvážený a neustále se překlápěl na pravou stranu a padal.  Zbyšek mu tedy půjčil tkaničku ze své boty, s jejíž pomocí draka vyvážili a opravdu, od toho okamžiku drak o něco lépe poslouchal. Ovšem od té doby chodí Zbyšek bez tkaničky... Za některé děti pouštěli spíše rodiče a očividně je to také bavilo :-). Za Viktorku Velíškovou přišla pouštět maminka Markéta,  její drak však byl asi nejvíce invalidní z celé akce, protože měl už od počátku zlomené křídlo a nenechal se přesvědčit, aby se s tímto handicapem odlepil od země. Nakonec jsme použili špejli z jiného draka a tak se drak vznesl na pár vteřin  do výšky asi 2 metrů, což lze  považovat za úspěch, neboť se Markéta svěřila, že draka pouští poprvé v životě.  

     Po dvou hodinách  už použitelných draků bylo málo, všichni byli řádně vyfoukaní a tak už zbývalo jen snaživé pouštěče ocenit. K této příležitosti namaloval Radek Dragoun krásné diplomy, který dostalo každé dítě, k tomu malou sladkost a konečně jsme udělali hromadné foto, i když draků na něm už bylo pomálu. Nakonec jsme se sešli na návsi u ohniště a i přes silný vítr opekli buřty, klobásy, chleba, co kdo má rád. Myslím, že se první svárkovská Drakiáda vydařila ke spokojenosti všech.

Na Drakiádu dorazilo celkem 18 dětí, které samy nebo s přispěním rodičů pouštěly draka.  

Byli to : Daniel Nový, Tomášek Nový, Nikolka Nová, Lucka Blažková, Zuzanka Piknerová, Kamilka Růžičková, Zuzanka Kvasničková, Verunka Kvasničková, Vašík Charvát, Viktorka Velíšková, Anička Lukešová, Klárka Lukešová, Vašík Dragoun, Lucka Dragounová, Matěj Tříska, Dominik Vokáč, Toník Klauber, Terezka Klauberová

Děti přišlo také podpořit hodně dospělých, rodiče, babičky, dědové, tetičky, strýčci případně jiní…