Lampionový průvod a stezka odvahy

     V pořadí čtvrtý lampionový průvod připadl na sobotu 10.11.2012. Děti pozvaly svoje kamarády z letinské školy a školky, a tak se na návsi ve Svárkově sešlo  15 dětí, které se těšily a zároveň trošku bály. Procházka byla tradičně krátká, část cesty jsme museli jít po poli, protože podzim a bláto neodmyslitelně patří k sobě a cesta pod Svárkovem toho byla důkazem. Po krátkém průvodu, během kterého se naštěstí žádné dítě neztratilo, i když ve tmě bylo těžké udržet si přehled, se děti sešly na křižovatce,  kde svítila poslední lampa a dál už osvětlení nepokračovalo. Tady byl ideální start pro stezku odvahy.

Předškolní děti mohly jít po dvojicích nebo trojicích a školáci už potom jednotlivě. Bylo vidět, které děti to tady znají, ty byly odvážnější než ty , pro které to byla velká neznámá.

Na trasu chodily děti podle věku, od nejmladších. Cesta tvořila okruh , a proto v určitých intervalech vycházely další děti, které na trať posílal zkušený organizátor Zbyšek.

Jak první se tedy na stezku vydal ani ne dvouletý Eliášek Velíšek, aby se nebál, měl s sebou celý tým , maminku i tatínka. Bál se stejně dost a neméně i jeho maminka. Na závěr stezky čekala sladká odměna a pak už se mohl jít i s rodiči ohřát do budovy bývalého konzumu, kterou jsme měli za tímto účelem půjčenou od obce Letiny.

Další byly na řadě školkové děti. Utvořily si skupinky, dvojice, trojice, ale některé se  po prvních pár metrech, kde čekal oběšený kostlivec, raději vrátily pro maminku nebo tátu.  Cestou k pokladu musely projít okolo několika strašidel v těsné blízkosti, a to je přece jen plnilo nejistotou Co kdyby bylo některé strašidlo opravdové! Navíc se každou chvíli ozvalo vytí vlka a chrochtání prasátka a mravenečníka.

Školní děti už tak nic nerozhází, pro poklad si došly více či méně odvážně, většinou ho každý popadl a utíkal pryč, ale zvládly to téměř všichni. K velkému překvapení to při setkání s prvním strašidlem vzdala nejstarší, už dvanáctiletá účastnice a raději pelášila do konzumu na nějakou dobrotu.

Všichni se potom sešli uvnitř obecní budovy, děti rozbalily své balíčky, dostaly čaj a dospělí kávu či svařák. Našlo se i něco dobrého k zakousnutí.

Na závěr akce děti zpívaly a doplňovaly zpěv i tanečním vystoupením. Viděli jsme několik opravdu hezkých představení, kdy se děti po počátečním nesmělém začátku odvázaly a pak už zpívaly beze studu a moc hezky.

K osmé hodině už byla vidět únava nejmladších účastníků , a tak bylo na čase akci ukončit a šli jsme domů spát.

Romana Blažková, foto Pavla Dragounová, Markéta Velíšková

l