Království české

IV.díl  -  Jihozápadní Čechy

vydáno v Praze r. 1911

Silnicí erární Stašovem od Přeštic vedoucí stoupáme k východu a za

nedlouho zjeví se nám ves Březí. 560 m vysoko položená. Jméno její

prozrazuje nám. že to ves mladší, zřízená na půdě lesní pod vrchy

Bučí a Kampichem. K ní katastrem přináleží níže ležící dvůr poplužni

Žinkovice s lihovarem, jenž jest pozůstatkem vsi, naleževší ve stol. XII.

klášteru sv. Jirskému v Praze. Kdy a jak klášterním statkem býti pře-

stala, neznámo. Ve stol. XVI. na jisto byla již při statku Žinkovském.

Za Březím dojdeme za někoiikminut do poplužního dvora Z i ti n a.

velkostatku Zinkovského. Tu dříve ves a tvrz bývala a ještě r. 1614

činí se o ní zmínka ; jisto jest, že ve třicetileté válce zpustošena byla

a zanikla. Pod Žitínem vidíme při erární silnici v líbezném údolí při

řece Bradavě rozloženou pěknou ves Kokořov, jež odedávna ku

Žinkovskému statku patřila. Stoupajíce od Žitína na sever podle bývalého

vepřince neúpravnou cestou polní, dostaneme se na výšinu hřbetu, jenž se

tu od hory Bučí k západu táhne a předěl mezi údolím Žinkovským

a Letinským tvoří. Před námi u výši 545 m nad mořem rozkládá se

ves Svárkov, kde ve 29 domích 194 obyvatel v podnebí drsném jako

ve vsi Březí těžkou vzdělává půdu, ai\v životů svých uhájilo. Ves ná-

ležela ode dávna ku statku Žinkovskému. Za to rozhled odtud do kraje,

jemuž tmavé lesy jak na obraze nějakém krásné pozadí tvoří, jest

odtud velice vděčný, takže jen neradi vracíme se zpět do východiště

našeho putování, ač-li nedáme se kolem kaple sv. Jakuba Většího na

návrší polní cestou na sever k sv. Rozálii, bychom navštívili památ.

nou horu Bzí. rozkládající se již v okresu Blovickém. kde o ni blíže

promluveno bude.

Adolf Slégl.